desátník v zál. Vojtěch RET
Narozen 25. února 1900, zaměstnanec berního úřadu ve Kdyni, v září 1938 aktivován jako vojenská posila SOS. Dne 8. října 1938 u Nové Vsi postřelen do nohy, odvlečen za demarkační čáru a následně umučen henleinovci, pohřben ve Kdyni.

Co se stalo s des. Retem? Ten byl podle pozdějšího zjištění střelen do nohy a při ústupu dostižen německými ordnery. Pak byl odvlečen na samotu, kde se říká Na Prantě. V mapách je tato samota pojmenována Na Spáleném. Byl vyšetřován v usedlosti Jiřího Saidla. Němci ho při výslechu surově ubili k smrti. Po předání do našich rukou lékařský nález dr. Hartmana ze Kdyně zněl: střelné rána v noze, přeražená žebra, několik bodných ran po těle a proražená lebka.
Později jsme se dotazovali majitele usedlosti, jestli neví nějaké podrobnosti. Řekl nám, že u výslechu nebyl, ale že slyšel, jak týraný Ret volá: „Prosím vás, nezabíjejte mne, mám doma malé děti.“ Po umučení desátníka Reta jej Němci odtáhli na okraj lesa a přikryli chvojím.
Jaký důvod měli Němci pro své kruté jednání? Vždyť zajatec proti nim nevystřelil ani jedinou ránu z pušky nebo z pistole, jak jsme zjistili, když nám Němci vrátili jeho zbraně a náboje. Nebyl ani příslušník komunistické strany, za kterého jej měli a o nás posměšně prohlašovali, že jsme bolševické hordy. Pravý důvod k tomuto jednání byla zběsilá nenávist henleinovců ke všemu českému.

Po noční přestřelce se naše družstvo stáhlo zpět do Nové Vsi, kam se pak dostavil velitel praporu SOS podplukovník Herkloc a byl seznámen s událostmi, které se udály. Ráno 9. října odjel pplk. Herkloc jako styčný důstojník na velitelství německé armády do Všerub k objasnění celého konfliktu. Tam mu bylo sděleno, že desátník Ret je mrtev, že je v rukou německé armády a že nám bude předán odpoledne ve 13 hodin na demarkační čáře u Nové Vsi. Ve 13 hodin se dostavili tři naši příslušníci s pohřebním vozem na demarkační čáru. Vůz, ve kterém přiváželi Němci umučeného desátníka Reta, doprovázela stráž SSmanů oblečených v černých uniformách, kteří při předávání oběti do našich rukou na rozkaz velícího důstojníka vzdali čest zbraní. Tento akt zakončil velící důstojník slovy: „Tady máte svého kamaráda a na shledanou.“ Jak to bylo pro nás strašné, když nám Němci předávali tělo kamaráda, kterého napřed umučili a pak mu vzdali čest...
Desátník Ret byl pochován ve Kdyni a štábní strážmistr Jaroslav Lauda v Klatovech. Těchto pohřbů jsme se zúčastnili jako čestná stráž a spolu s námi široká veřejnost, která svou účastí manifestovala proti činům a politice nacistického Německa.

(Vzpomínka Františka Behenského, bývalé voj. posily SOS)