stržm. četn. Václav RÁŽ
Narozen v r. 1909, v době krize 1938 převelen z četn. stanice Kalek jako řidič k ČPO Falknov, smrtelně zraněn (průstřel hlavy) 13. září 1938 u obce Gossengrün (Krajková), zemřel 14. září v nemocnici ve Falknově nad Ohří. Pohřben v obci Kladrubce.

„Presidium zemského úřadu v Praze (dr. Kovařík) hlásí dne 13. září 1938 o 23.40 hod., že u Gossengrünu, když se vracel četnický autokar směrem k Falknovu, bylo v zatáčce vystřeleno na četníky v autokaru dopravované. Zasažen byl řidič autokaru četnický strážmistr Ráž. Byla mu prostřelena lebka a projektil vyšel ústy. Přesto strážmistr Ráž řídil autokar ještě asi 100 kroků a zastavil jej. Během toho bylo znovu vystřeleno a závodčí Pokora byl střelen projektilem dum-dum do levé lopatky. Nadporučík Stehlík byl postřelen do pravého ramene. Když četníci, pokud nebyli raněni, vystoupili z auta, vystřelil pouze jedinou ránu na prchající útočníky strážmistr Jungwirth. Zda někoho zasáhl, není zjištěno. Strážmistr Ráž byl operován v nemocnici ve Falknově a jeho stav je velmi vážný...“
Devětadvacetiletý četnický strážmistr Václav Ráž z krušnohorské četnické stanice Kalek, který byl v rámci jednotek SOS přesunut v době sudeťácké krize k chebskému četnickému pohotovostnímu oddílu, v noci těžkému zranění podlehl. Četnickému závodčímu Antonínovi Pokorovi henleinovští lékaři v dnešním Sokolově amputovali ruku a při další operaci v Praze mu musela být vyjmuta lopatka...
Velitel četníků Otakar Stehlík měl velké štěstí, když mu kulka jen o pověstný vlásek minula krční tepnu. Štěstí měl i velitel blízké četnické stanice Gossengrün (dnešní Krajková) praporčík Petr Hladík, který byl při přepadu stanice henleinovci třikrát střelen do ruky. Jeho manželku Miroslavu potom běsnící sudeťáčtí fanatici střelili do břicha. Jejich zranění však nebyla naštěstí vážná a díky rozumnějším Němcům z obce mohli být odvezeni do falknovské nemocnice.

(Jindřich Marek: Vzdušní donkichoti; Svět křídel 2001)

V měsíci září 1938 byl jsem telefonicky povolán na soustředění do Loun a odtud s jinými četníky odeslán do Falknova nad Ohří, kde z nás byl utvořen četnický přepadový oddíl. Naše četa čítala asi 40 četníků a velitelem byl četnický kapitán Svoboda, který nám při utvoření čety řekl, že jsme určeni k zesílení družstev SOS a jako přepadový oddíl pro prostor Falknov až Cheb. Velitelem falknovského úseku SOS byl major vojska František Helvín, který zde řídil veškeré operace.
Ihned po příjezdu do Falknova bylo nám hlášeno, že blízké četnické stanice Habersbirk a Gossengrün byly ordnery přepadeny a četníci povražděni. Stanice Habersbirk byla úplně vyvražděna a na stanici Gossengrün její velitel ubit a dva četníci odvlečeni do zajetí. Naše četa, vyzbrojena dvěma kulomety, dostala za úkol znovu obsaditi stanici Gossengrün, osvoboditi zajaté, je-li to možné, chrániti české občany, pokud v obci jsou, a pozatýkati organizátory přepadu stanice.
Před naším příchodem do obce Gossengrün bylo nám hlášeno jedním německým soc. demokratem, že ordneři se ukrývají v lese v síle asi 1200 mužů. Sama obec Gossengrün byla obsazena bez boje a vlastních ztrát. Utvořili jsme z čety ihned družstva, obsadili četnickou stanici a okamžitě zjišťovali viníky a organizátory přepadu. Během krátké doby měli jsme na 60 osob zatčených z řad Němců. Výslech jejich prováděli jsme v budově obecního úřadu, v prvém poschodí. Budova tato byla vzdálena asi 500 m od budovy četnické stanice.

Pro množství zatčených a nebezpečí přepadu ze strany ordnerů byla nám vyslána pomoc v síle čety cyklistů z Loun pod velením škpt. Prášila. Tato četa cyklistů, která pozůstávala téměř z 50 % z českých Němců, převzala střežení budovy, kde se prováděl výslech zatčených. Bylo postaveno několik stráží před budovou obecního úřadu a jedna hlídka pohyblivá obcí. Tato hlídka měla za úkol udržovati stálý styk s četníky na znovuzřízené stanici a s četníky provádějícími výslech Němců na obecním úřadě. Zbývající vojáci, zvláště Němci, rozešli se po Gossengrünu a navázali styky s místními obyvateli, kteří byli rovněž německé národnosti.
Kolem 22. hodiny uslyšeli jsme střelbu. Okamžitě jsme všichni, kdo jsme byli na stanici, utvořili dvě družstva a spěchali napadeným ku pomoci. Střelba začala u obecního úřadu a postupovala směrem k četnické stanici. Byl jsem v družstvu čtyř četníků, se kterými jsme se blížili k místu střelby, kryjíce se v průjezdech domů. Když jsme se již blížili k obecnímu úřadu, bylo po nás stříleno. Okamžitě skryl jsem se za výklenek domu a odtud pozoroval, odkud se střílí. V záblescích ohně spatřil jsem na silnici před budovou obecního domu ležeti několik zastřelených vojínů. Přitom stále pokračovala rušná střelba pocházející jednak zpod auta stojícího před budovou obecního úřadu a jednak z řad našich hlídek.

V panující tmě nebylo možné rozeznati situaci a bylo slyšeti jen hesla, kterými se dorozumívaly hlídky stahující se z okraje vesnice. Plížením se v silničním rigolu dostal jsem se až k budově obecního úřadu a při opětovných záblescích výstřelů jsem viděl, jak asi tři vojíni snaží se odnésti raněné kamarády. Přitom bylo stále na ně stříleno zpod auta, a tak rovněž dva z těchto vojínů byli zasaženi.
Nato jsem sám několikráte vystřelil směrem pod auto a zakrátko palba ustala. Při tomto boji padlo pět vojínů, jejichž jména si nepamatuji, ale byl mezi nimi i nějaký četař aspirant. Všichni v budově se nacházející četníci a vojáci byli drženi v šachu a nemohli ohroženým jíti na pomoc, neb při otevření domovních dveří bylo okamžitě po nich stříleno. Okna budovy byla rozstřílena. Zda byl útočníkem jen jediný vojín, anebo více, nedalo se zjistiti. Po ukončení střelby byl zpod auta vytažen polomrtvý čsl. vojín německé národnosti, který sám zastřelil našich pět vojínů a dva zranil. Účelem střelby, jak později bylo zjištěno, byl přepad obecního úřadu, organizovaný s místním obyvatelstvem, osvobození zatčených Němců a opětné dobytí četnické stanice v obci Gossengrün. Druhého dne dopravili jsme zatčené Němce autokary do věznice v Chebu; vojíni-cyklisté byli okamžitě odvoláni.

stržm. četn. Pavel Honek
(In: Radan Lášek: Jednotka určení SOS 1. díl; Codyprint 2006)