Narozen 14. února 1892 jako Rudolf Geidl. Po vypuknutí války mobilizován do rakousko-uherské armády; v září 1915 se mu podařilo u Višegradu dezertovat a pod změněným jménem Radola Gajda vstoupit
do černohorské armády. Po porážce Černohorců se díky falešnému lékařskému pasu dostal přes Francii do Ruska, kde v březnu 1916 vstoupil do srbské I. dobrovolnické divize jako kapitán zdravotnictva.
Od září do října 1916 se účastnil bojů v Dobrudži, poté podal žádost o propuštění za účelem vstupu do čs. legií. Od ledna 1917 zařazen do 2. čs. střel. pluku, kterému souhrou náhod velel jako
dočasný velitel v bitvě u Zborova. Od března 1918 jmenován velitelem 7. čs. střel. pluku, se kterým zahájil v květnu boj proti bolševikům. Po vítězném tažení v oblasti Bajkalu byl ve svých
šestadvaceti letech povýšen v září do hodnosti generálmajora a jmenován velitelem II. čs. střelecké divize, se kterou v prosinci 1918 obsadil bolševiky silně bráněný Perm. Od ledna 1919 obdržel
od ministra vojenství gen. Štefánika dovolenou s povolením vstupu do ruské národní armády; stal se velitelem permské severní armády, jedné ze tří protibolševických armád. Po mnoha vítězstvích
se dostal do sporu s vrchním vladařem Kolčakem; v červenci Gajda na funkci v ruské armádě rezignoval. Po nezdařeném protikolčakovském převratu ve Vladivostiku v listopadu 1919 se vrátil do vlasti.
V letech 1920 až 1922 studoval na Vysoké škole válečné v Paříži, poté jmenován velitelem 11. pěší divize v Košicích. Od prosince 1924 jmenován I. zástupcem náčelníka Hlavního štábu, od března 1926
zastupujícím náčelníkem Hlavního štábu. V červenci 1926 nepodloženě obviněn ze špionáže ve prospěch bolševiků a postaven mimo službu. Všechna obvinění se Gajdovým obhájcům podařilo vyvrátit,
nicméně státní moc (Masaryk, Beneš) nechtěla přiznat pochybení a proto byl Gajda degradován a propuštěn z armády. V lednu 1927 vstoupil do krajně pravicové Národní obce fašistické a zakrátko
zvolen jejím vůdcem; od roku 1935 poslancem za NOF. V roce 1938 čs. fašisté přestávají být opoziční stranou a žádají rozhodnou obranu ČSR proti nacismu. Za okupace Gajda po dohodě s prezidentem
Háchou převedl členstvo NOF do Národního souručenství, stáhl se z veřejného života a zapojil se do protinacistického odboje (spolupráce s premiérem Eliášem, podpora sovětské zpravodajské skupiny
Radoslava Seluckého atd.). Přesto byl v květnu 1945 zatčen a obviněn z kolaborace. V květnu 1947 byl fakticky osvobozen; Národní soud mu vyměřil jen symbolický trest pokrývající dvouletou vazbu,
která se však nevratně podepsala na Gajdově zdravotním stavu. Zemřel necelý rok po propuštění, 15. dubna 1948.
Československý fašismus jest předně národní hnutí, jemuž jest blaho vlasti nejvyšším zákonem. Usiluje o obrodu mravních, hospodářských a politických poměrů v naší říši. Československý fašismus
je hnutím hospodářsko-politickým, které chce odstraniti úzce stranickou politiku jednotlivců i politických stran našeho veřejného života a místo toho prosaditi, aby ve státě bylo věnováno
hospodářským a národním otázkám v prvé řadě pozornost a patřičná péče, poněvadž od správné hospodářské koncepce a spravedlivého řešení hospodářských otázek je odvislý blahobyt všech tříd
občanstva, to jest celého národa.
Hlavní cíle československého fašismu – státní zřízení nesmí sloužiti jednotlivcům u vládního vesla, nýbrž musí sloužiti celku, tj. národu. Toho docíliti lze jedině úplnou změnou politického
režimu a změnou státní ústavy, která bude podmiňovati:
- Stát stavovský, to jest vláda stavů a nikoliv vláda politických stran, jejichž představitelé vyjídají republiku a národ.
- Odstranění vázaných kandidátních listin, jimiž jest nemravně znásilňováno voličstvo. Zavedení přímého hlasovacího práva a volení poslanců podle okresů.
- Odstranění politického parlamentu; místo toho zříditi hospodářsko-stavovský parlament a místo senátu vyšší hospodářskou komoru, volenou z odborníků stavovských a mužů vědy a umění.
- Snížení počtu poslanců ze 300 členů na 150 a senát ze 150 na 60 členů. Dosavadní počet poslanců a senátorů jest příliš vysoký a zbytečně nákladný.
- Do vlády jedině nejlepší odborníky stavů a nikoliv politikáře, jak je tomu doposud.
- Počet ministerstev jest příliš vysoký a zbytečný. Nutno snížit počet ministerstev ze 17 na 8, jak jest tomu i v jiných státech.
- Hlava státu aby byla prosta všech vnitropolitických třenic a rozporů, aby nebyla zatahována do bahna zájmových skupin, poněvadž československý fašismus chce, aby prezident mohl býti všemi ctěn a mohl býti ke všem stejně spravedlivým a nestranným. Proto musí býti prezident volen celým národem a nikoliv jako doposud parlamentem a senátem.
- Samospráva musí býti odpolitizována. Obce a okresy musí spravovati nejlepší hospodáři a poctiví lidé bez ohledu na jejich politickou příslušnost.
- Obecním zastupitelstvům nepřísluší starati se o to, co se děje v cizině, zaváděti politikářství do samosprávy, ale mají se starati výhradně o to, aby byly v pořádku obecní záležitosti, aby poplatníci nebyli ničeni špatným hospodařením obecním majetkem, vysokými přirážkami a poplatky.
- Jazyk český aby byl uplatněn a respektován jako jazyk státní.
- Státní správa musí šetřit. Zkrachované banky, konzumy a vykradená družstva nesmí býti z peněz poplatnictva sanovány milionovými obnosy, naopak jest nutno podpořiti československého obchodníka, živnostníka a domácí průmysl.
- Uzákonění zásady, že přední vládní činitelé, jako ministři atd., ručí celým svým jměním za své skutky ve svém úřadě.
- Provedení bezohledné majetkové revize všech bývalých i nynějších politiků, ministrů, poslanců, senátorů, by majetek, získaný neoprávněně aneb pomocí politického vlivu a činnosti, byl zkonfiskován ve prospěch statní pokladny.
- Nemocenské pokladny a sociální starobní pojištění by vešly ve správu státní, staly by se skutečně ústavy humánními a nesloužily prospěchu ředitelů, sekretářů a politických stran na úkor dělníků a poplatníků.
- Účelnou reorganizací těchto institucí zabránit plýtvání peněz na zbytečně velké aparáty úřednictva, přepychové stavby, automobily atd. Docíliti radikální snížení poplatku nemocenského a starobního pojištění, které dnes tak těžce zatěžuje náš hospodářský život, aniž přineslo pojištěnci protihodnotu toho, co za léta zaplatil on a jeho zaměstnavatel.
- Rozšíření neodvislosti soudcovské, které by podléhali bezohledně i ti nejpřednější funkcionáři státní (všichni ministři atd.). Neodvislý, spravedlivě honorovaný a nepřetížený soudce by byl postaven na ten stupeň cti a vážnosti, aby každý občan tohoto státu musil dojíti spravedlnosti.
- Armáda a bezpečnostní orgány, policie a četnictvo, aby byly mimo vliv politických stran a uzurpátorských jedinců a aby sloužily výhradně bez přisluhování soukromým choutkám jen svému poslání a účelu a nebylo jich zneužíváno pro účely politické.
- Škola aby byla vedena v duchu národním, učitelé aby byli odpolitizováni, náboženství aby bylo povinně vyučováno ve školách, neboť tzv. občanská nauka, kvůli své mravně-citové prázdnotě, nenahradí mravní vznešenosti náboženského cítění.
- Taková úprava zákonů, aby se podporoval rozmach nejen kultury, ale i celého československého národa a státu. Hlavním úkolem státu je a má býti rozumnou hospodářskou správou a rozumnými zákony zabezpečiti dostatek chleba pro všecky stavy a příslušníky našeho národa a tím rozkvět celku.
- Zločinnost a její vzrůst v poslední době musí býti bezohledně potírány a tresty udíleny spravedlivě, podle provinění. Jsme proti všem úlevám falešné humanity pro zločince a trváme na trestu smrti pro ty sprosté zločiny, jež zákon stíhá smrtí.
- Na prvních a význačných místech musí státi prví z prvých – nenároční a nestranní lidé, mající zájem o prospěch národa – vyzbrojení odbornými a státnickými zkušenostmi a mravní hodnotou, ale bez ohledu na politickou legitimaci.
- V československém státě musí býti pány Češi a Slováci. Ve vládě mohou býti jenom tito, nikoliv však, jak je tomu dnes, cizáci, kteří jsou přirozenými nepřáteli našeho státu.
Hospodářské zásady NOF: čsl. fašismus uznává soukromé vlastnictví, nabyté poctivou cestou. Práce dělníka jest vyjádřením jeho vlastnictví, jehož zhodnocením je mzda. Dělník žádá slušnou mzdu,
zaměstnavatel dobrou práci. Obě tyto třídy jsou rovnocenné pro blaho národa, státu, proto nesmí býti vykořisťována ani jedna, ani druhá třída.
V zájmu státu a národa čsl. fašismus neuznává a odsuzuje třídní boj a třídní nenávist. Národ nesmí býti vykořisťován třídami. Čsl. fašismus neuznává ani stávek, ani výluk, jimiž se mrhá národním
jměním, škodí státu a nepřináší prospěchu jedné ani druhé straně, tím méně nepřináší prospěchu dělnictvu. Veškeré mzdové a hospodářské spory musí býti řešeny smírnou dohodou za součinnosti a dozoru
státního.
NOF jest jedinou hospodářsky-politickou velkou organizací, která nekompromisně bojuje proti dnešnímu mravně zchátralému režimu politických stran, jest neodvislá na všecky strany, jest jedinou
organizací, která jest stoprocentně proti cizím parazitům a vede účinným způsobem boj proti nim prováděním hesla „Svůj k svému“!
Vůdcem československého fašismu jest zborovský hrdina R. GAJDA, muž, který proti vůli realistů, kterým vždy naše ideály byly cizí, vyvolal na Rusi boj československého vojska proti bolševikům a
vyvedl české vojsko vítězně přes Sibiř do Vladivostoku, vůdce slavné legionářské anabáze, která proslavila československý národ po celém světě, a jež hlavně přiměla Dohodu k uznání nás za svébytný
národ. Tento muž proto, že hájil vždy nekompromisně národní myšlenku a pravdu proti lžím, a protože nehověl choutkám některých vlivných lidí, jest pronásledován a nepřáteli jest podle špiněna jeho čest.
Kdo jsi stejného smýšlení s námi, vstup v naše řady! Kdo úpíš v útisku daňovém, kdo z mozolů svých platíš na vily, paláce a cesty do Egypta, kdo v úřadě přes poctivou práci a kvalifikaci
předstihován jsi politickými miláčky a agitátory, kdo chceš odčinění křivd, páchaných všude a na všech, vstup do našich řad, do NOF a bojuj s námi neohroženě pro očistu našeho veřejného života a pro hospodářskou obrodu v našem národě.
Stát musí pečovati o zemědělce, jelikož je to nejdůležitější stav v životě národa, byl vždy oporou státu a držitelem zdravého národního ducha v dobách nejhorších. Nemají-li rolníci, zemědělci
blahobyt, nemají jej i ostatní stavy. Zemědělská výroba musí být spravedlivě honorována.
Chceme skutečnou občanskou svobodu, chceme pořádek ve státě, chceme spravedlnost a slušnou existenci pro všecky poctivé vrstvy národa. Chceme spravedlnost pro poctivost! Jsme hnutím lidovým, u nás
má místo dělník jako úředník, továrník jako živnostník, zkrátka každý stav.
(Leták interpelován posl. Rudolfem Gajdou v posl. sněmovně dne 12. února 1933 a propuštěn parlamentní cenzurou jako nezávadný.)