Kamufláž a zastírání

Při výstavbě pevnostních úseků byl návrhem kamufláže pověřen důstojník, který velel oddílu vojenského stavebního dozoru. Maskování pak prováděla jako dokončovací práce stavební firma, která příslušný úsek realizovala. Pro každý objekt bylo navrženo zvláštní barevné schéma podle rázu okolí. Kamufláž byla zhotovována pro pozorování ze vzdálenosti 200 až 500 metrů, tedy ze vzdálenosti, na kterou by byl zahajován boj kulomety. Pro laika, který vidí detailní dobový záběr čs. lehkého objektu bez možnosti porovnání s okolním terénem, může být tehdejší způsob kamufláže nepochopitelný. Zastírání však bylo navrhováno vojenskými profesionály, kteří svému řemeslu dokonale rozuměli. Přes hrany a střed objektu se vstupem bývala aplikována černá barva, která opticky rozbíjela obrys stavby; na rovné plochy byla používána červenohnědá a různé odstíny zeleně a okru. Kamuflážní nátěr na objektu byl navíc jen podkladem pro tzv. krycí masku z přírodních materiálů – do řídké drátěné sítě nebo přímo na speciální háky u stropu objektu byl umísťován pomalu schnoucí materiál (trávy, sláma, rákos, větve jehličnanů apod.).

1) Zastírací maska z větví jehličnanů na jednom z muzejních objektů Pevnostního areálu Slavonice. 2) Českoslovenští vojáci u zamaskované pevnůstky za podzimní mobilizace v roce 1938. 3) V lesních prostorech byly kamuflážní skvrny nahrazovány svislými pruhy, které napodobovaly kmeny stromů. 4) Při použití masky ze slámy se daly spolehlivě zastírat i objekty v zemědělsky využívaném otevřeném terénu.

Levá strana objektu A4/51 s postranním vchodem při pokusném maskování sítěmi v srpnu 2009. Nahoře pohled ze směru, kde se lomila linie překážek, vpravo pohled z předpolí. Černá skvrna vedle vchodu při pohledu zdálky opticky rozbíjí jeho pravidelný obdélníkový tvar.

Nahoře pohled na objekt A4/51 ze směru, kde se lomila linie překážek, vpravo pohled přes Loděnický potok z týlu. Pravá střílna zůstává skryta ve stínu po celý den.