Dne 24. dubna 1992 se podařilo uzavřít na objekt A4/51 nájemní smlouvu s Vojenskou ubytovací a stavební správou Praha a rekonstrukce mohla být zahájena. První dva snímky zachycují částečně zasypaný a silně zdevastovaný objekt před zahájením oprav. Dolní snímky jsou z prvního pracovního víkendu 29. až 30. května 1992. První den se podařilo vyrubat vstupní chodbičku jen do hlubky 30 cm a vyčistit levou střílnu. Na pravé straně bylo zjištěno, že střílna je vytržena. V neděli večer se podařilo vylámat úzký vstup až do šestimetrové středové místnosti.

Vstup do objektu v sobotu 27. července 1992 ráno; na vedlejším snímku je zachycen stav v neděli večer, po intenzivní dvoudenní práci. Při čištění středové místnosti byly objeveny původní silnostěnné i mřížové dveře, deformované výbuchem. Ještě předtím, než se podařilo renovovaný objekt uzamknout, byly oba exponáty odcizeny zloději kovů.

Porovnání stavu středové místnosti při prvním proniknutí do objektu 30. května 1992 a po provedení pohledové repliky výdřevy o několik let později. Středová místnost byla zasypána kameny, sutí a původními betonovými překážkovými bloky asi do výšky 50 cm. Spojovací chodbička a obě střelecké místnosti byly zabetonovány do výšky 180 cm.

Rubání v pravé střelecké místnosti v říjnu 1993; na vedlejším snímku z května 1994 je vidět obnažená deformovaná armatura okolo otvoru po vytržené střílně. Vpravo je zachycena náhradní střílna, dovezená ze zničeného šumavského řopíku, krátce před osazením.

Práce ve spojovací chodbičce v říjnu 1993 – sbíječka je zabořena v místě pro ruční ventilátor. Na vedlejším snímku je stav z června téhož roku, kdy se za celý víkend podařilo proniknout do chodbičky jen do hloubky 70 cm. K zazdění byly použity betonové bloky, které v roce 1938 tvořily na okolních loukách součást překážkového sytému.

Srovnávací snímky z posledního „sbíječkového“ víkendu v květnu 1994, kdy byla instalována pravá střílna, se stavem obou střeleckých místností po dokončení rekonstrukce.

1) Práce na obnově izolace střechy levé části objektu. 2) Čištění zabetonovaných prostupů pro periskopy patřilo při rekonstrukci k nejobtížnějším činnostem. Na snímku uvolňování zaseknuté periskopové roury pomocí autoheveru; na stěnách jsou již osazeny latě pro uchycení výdřevy. 3) Zbytky původní černé a červenohnědé kamuflážní barvy na pravém krycím křídle.