praporčík četn. Jan KOUKOL
Narozen 5. září 1900 v obci Újezd, velitel četn. stanice Habersbirk (Habartov), zavražděn 13. září 1938 při henleinovském povstání, pohřben společně s vrch. stržm. Novákem v Písku za účasti téměř 10 000 občanů.

Krátce po deváté již útočí henleinovci i na poštu. Naši sice stačili uzamknout vchod, ale henleinovci vylomili dveře a všechny zaměstnance staví ke zdi. Ordnerům velí Otto Plass, úředník z dolu Adolf a Žofie. Přistihl moji manželku, které se potají podařilo spojit četnickou stanici s naším nadřízeným okresním velitelstvím ve Falknově. Falknov pro nás má jedinou radu: „Působte na Schugga! Osobně se zaručil za pořádek. Ať jej tedy obnoví!“ Pak sluchátko oněmí – ordner Plass právě na poště přerušil spojení a zuří. Přikazuje mou manželku vyvést z budovy a zastřelit. Zachránil ji náhodný příchod nového ordnerského oddílu, jehož vyšší velitel ji dal odvést na naši stanici, kde se nalézal v druhé polovině budovy i náš soukromý byt.
Mezitím doprovázím praporčíka Koukola na obecní úřad, kde chce dosáhnout odstranění německých praporů. Je nám ale zastoupena cesta davem asi 150 henleinovců, v jejichž čele stojí Schugg. Po výzvě, aby povstalci opustili obsazené budovy, že se osobně zaručil za pořádek v obci, Schugg říká, že za dané situace už nemůže nic dělat. S velkým úsilím se prodíráme davem zpět na stanici. Doprovází nás Schugg, Zährl (místní vedoucí SdP), Plass a další funkcionáři SdP. Chtějí na nás, abychom složili zbraně. Odmítáme to, ale jak zabránit vpádu ordnerů do stanice? Poslední fonogram, který jsme dostali v 8.30 hod., zněl: „Byl-li by přepaden některý státní úřad, případně i četnická stanice, zakročujte co nejliberálněji a chraňte se krveprolití.“

Portrétní snímek Jana Koukola z doby vojenské prezenční služby
Tělo praporčíka Koukola, zavražděného místním nacistou Aloisem Mädlerem, ve stroze zařízené kasárenské místnosti četnické stanice Habersbirk. Okno bylo během obrany budovy zakryto vysazeným dveřním křídlem. Vpravo je vidět zakrvácená postel, na kterou se dovlekl těžce zraněný strážmistr Pardus.
Památník se jmény padlých příslušníků četnictva byl původně umístěn v areálu nové habartovské školy, postavené na místě bývalé četnické stanice; v současnosti se nachází poblíž hlavní komunikace v centru obce.
Snažíme se vyhnout srážce a couváme krok za krokem. Jsme tu jen čtyři, pátý z nás, strážmistr Brož, je v nemocnici ve Falknově. Ordneři už vnikli na chodbu a na schodiště do prvního patra a stále zuřivěji naléhají na vydání zbraní. „Nevydáme! Jsme vojáci!“ odpovídáme, „přineste nám písemný rozkaz z našeho velitelství!“ Kromě svých zbraní máme ve skříni pod zámkem ještě pět pušek se střelivem. Jsou určeny pro potřebu Stráže obrany státu. Po delším dohadování dal Plass rozkaz k násilnému zákroku: „Schluss mit Verhaldeln!“ První se chce zmocnit pušky nepřítomného strážmistra Brože. Prudce jsem ho odstrčil, začal se se mnou rvát. Je tu se mnou jen stržm. Křepela, velitel Koukol se stržm. Příbkem je v přední místnosti. Slyším, že tam padl výstřel. Volám na Křepelu, který mi chce jít na pomoc, když k nám vnikají další ordneři: „Střílej!“ Včas jsem postřehl, jak Plass vytahuje z kapsy pistoli, a vystřelil jsem dříve. Palbu zahajuje i Křepela. Ordneři se dávají na útěk ze stanice, část z nich i přes kuchyni.
V přední místnosti leží na podlaze praporčík Koukol a krvácí z nosu, úst a uší. Zastřelili ho z jeho vlastní pušky, kterou mu vyrvali z rukou. Strážmistr Příbek má střelnou ránu na ruce – když zavíral za ustupujícími ordnery domovní dveře, jeden z nich mu prostřelil rameno. Ale ztráty má i druhá strana – na stanici leží mrtvý Plass a ordnera Hampla odtáhli s prostřelenou hrudí. Střelba neustává. Henleinovci se skryli v okolních domech a pálí na stanici. Nastává obléhání, trvající téměř tři hodiny.

(pokračování)

(c) Codyprint 2011