resp. fin. stráže Jan CHRÁSTECKÝ
Narozen 24. dubna 1894, ve státní službě od února 1921, naposledy zařazen u odd. fin. stráže Saloka, padl 14. března 1939 při útoku maďarské armády na demarkační čáře na užhorodské střelnici, pohřben na vojenském hřbitově v Užhorodu.

Už ve dnech 12.–13. března 1939 jsme slyšeli za demarkační čárou hukot, jak tam Maďaři přemísťovali tanky a děla. Od cihelny, kde jsme tehdy byli, jsme proto šli dopředu. To už jsme měli vyhlášenou zostřenou pohotovost. Vozíky z cihelny jsme převrátili na kolejích a udělali si z nich kryty. Občas někde padl výstřel, ale na to jsme byli zvyklí. V úterý 14. března odpoledne to potom za tmy začalo naplno. Maďaři se převalili přes demarkační čáru jako lavina. Byli všude. Nám se za chvíli odkryl bok. To přiběhl policista Klučovský, rozervaný ze stráně plné akátů, a křičel: „Byli jsme napadeni z pravého boku teroristy. Utekl jsem na poslední chvíli, nevím, co je s ostatními. Jen to, že respicient Chrástecký a štábní Hrubý dostali plnou dávku, když vylezli z našeho krytu...“
Můj kolega Metoděj Hrubý, jak jsem se dozvěděl později, prý dostal dávku do břicha a než umřel, sténal tam až do rána. Naši mu nemohli pomoci a Maďaři se prý o něj nepostarali. My se zatím stáhli do příkopu dále od demarkační čáry. Byla strašná tma a od kasáren za hřbitovní zdí proto vystřelovali Maďaři světlice, což jsme občas museli udělat i my, abychom se v osvětleném terénu vůbec orientovali a mohlo se bojovat...

stráž. stát. pol. Josef Luhan
(In: Jindřich Marek: Hraničářská kalvárie; Svět křídel 2004)

Hroby čsl. padlých na vojenském hřbitově v Užhorodu – první zprava hrob strážmistra Seiferta, vedle hrob respicienta Chrásteckého
Portrétní snímek respicienta Jana Chrásteckého
Skupinový snímek družstva StOS na užhorodské střelnici, vpravo od resp. Chrásteckého sedí stržm. Hrubý
(c) Codyprint 2011