V poledne 30. září 1938, tedy ve stejnou dobu, kdy vláda a prezident Beneš po závěrečné poradě jednohlasně přijali mnichovský diktát, odeslal arm. gen. Vojcechovský z pražské budovy MNO na velitelství I. armády do Kutné Hory (krycí název Havlíček) důležité pokyny pro své podřízené. Text dokumentu, dochovaného ve fondech VHA, ilustruje rozpor mezi poraženeckým jednáním politiků a nekompromisním postojem československé generality: „U Polubného prý německý důstojník žádal odstranění překážek. V Liberci německý konzul prý nechal vyvěsit provolání, že Liberec je německý. Nařiďte ihned sborům: nic se nezměnilo! Německého důstojníka, přijde-li, zatknout! Každé podvratné činnosti zabránit!“ Telegram obsahoval dnes již legendární dodatek: „Bylo-li by někde z německé strany útočeno – napráskat!“
Pro německé vrchní velení představoval arm. gen. Vojcechovský nebezpečného protivníka. Z tohoto důvodu byl 3. března 1939, krátce před okupací ČSR, na německý diplomatický nátlak zproštěn služby, podobně jako náčelník hlavního štábu arm. gen. Ludvík Krejčí.