Narozen 17. září 1910 v Králově Poli (okr. Brno-venkov), v letech 1931-1933 vykonal prezenční službu u p. pl. 24, absolvoval školu na důstojníky v záloze, do civilu odešel v hodnosti podporučíka. V červenci 1935 nastoupil u pluku k další činné službě, v lednu 1936 povýšen na poručíka, v červenci 1937 přijat jako důstojník z povolání. Prošel několika voj. vzdělávacími kurzy, v roce 1938 jmenován mladším zpravodajským důstojníkem pluku, plnil styčnou funkci s praporem SOS Znojmo. Padl 22. září 1938 při boji o celní úřad ve Hnanicích. Po válce povýšen in memoriam do hodnosti štábního kapitána.
Dne 22. září 1938 o 3. hodině ranní byla napadena asi 300 ordnery posádka celního úřadu v Hnanicích u Šatova. Posádka pozůstávala ze dvanácti příslušníků finanční stráže a pěti vojínů SOS. Toho času jsem konal službu na četnické stanici v Šatově a současně jsem byl velitelem družstva SOS, které pozůstávalo z desátníka Sasáka, svobodníků Sedláčka, Plačka, Bartáka a Klempy, vojínů Jelena, Hevery, Zemana, Šedivého, Šplíchala, Smrčky, Auera a několika dalších. Kromě toho byl jsem velitelem sedmnáctičlenného družstva SOS ze Starého Šaldorfu u Znojma. Příslušníci tohoto družstva mezi sebou mluvili německy a dle mého názoru do SOS neměli býti zařazeni. Obě jmenovaná družstva SOS byla určena jako posila posádky celního úřadu v Hnanicích a byla ubytována v budově menšinové školy v Šatově.
2) První pomník Otmara Chlupa byl odhalen na místě, kde padl, v září 1946. Na desce 80 x 60 cm s fotografií v levém horním rohu byl nápis: „Věčně živ, kdo za vlast život dává, Otmar Chlup, por. pěš. pluku 24 ve Znojmě položil dne 22. 9. 1938 svůj mladý život ve věku 28 let ve společném boji. V upomínku věnuje odd. fin. stráže v Hnanicích“.
3) V roce 1948 byl první pomník nahrazen druhým, monumentálním, postaveným ze žulových kostek. Žulový sloup, vysoký 2,2 m, byl jakoby nedostavěn a symbolizoval „nedokončený život“. Na druhém pomníku byla umístěna původní deska. V roce 1978 byl tento pomník znojemskými ženisty rozebrán a přenesen do Hnanic na pozemek bývalého hřbitova. Na pomníku, nižším asi o 20 cm, byl komunisty umístěn velký nápis „Obětem fašismu“; vznikl tak třetí pomník. Původní deska se jménem Otmara Chlupa byla sejmuta a pohozena na skládku v areálu Louckých kasáren ve Znojmě.
4) Civilní portrét Otmara Chlupa z druhé poloviny 30. let. Poručík Chlup se stal členem znojemského Sokola; byl oblíbeným cvičitelem dorostenců a přeborníkem v házené. Znojemští Sokolové na svého člena nezapomněli a po pádu komunistů a obnovení sokolské organizace iniciovali realizaci čtvrtého pomníku na původním místě u hranic.
5) Deska na prosté kamenné mohyle, odhalené u příležitosti 55. výročí smrti Otmara Chlupa, nese nápis: „Zde padl 22. září 1938 při obraně státní hranice kpt. in mem. 24. pěš. pluku Otmar Chup, člen a cvičitel Sokola Znojmo. 22. 9. 1993.“Jelikož mi nebylo známo, zda je budova celního úřadu v držení našich příslušníků finanční stráže, nebo útočících teroristů, zanechal jsem obě družstva pod velením schopných poddůstojníků u zmíněných betonových překážek a sám jsem se s několika dobrovolníky plížil silničním příkopem k budově celního úřadu. Za mnou se v pravém silničním příkopu plížil s kulometem svob. Barták, v levém příkopu pak s kulometem vojín Jelen ze Šatova.
Vzhledem k tomu, že pro přítmí jsem nemohl rozeznati, zda hlídka před celní budovou jest příslušník české finanční stráže, či německý ordner, dal jsem rozkaz oběma velitelům kulometů k okamžité palbě pro případ, že by na nás bylo ze strany ordnerů stříleno. Poté jsem vystoupil z pravého silničního příkopu a se zdviženou pravicí po způsobu německého pozdravu jsem kráčel po pravé straně silnice k budově celního úřadu, abych situaci mohl blíže zjistiti. Pušku připravenou ku střelbě jsem nesl podél levé nohy.
Jelikož budova celního úřadu byla již obsazena ordnery, kteří shlédnuvše nás, počali na nás páliti, vskočil jsem zpět do pravého silničního příkopu a palbu do oken budovy celního úřadu za vydatné podpory obou kulometů jsem opětoval. Poněvadž nám byl doručen rozkaz ministra vnitra, aby budova v případě obsazení nebyla zpět dobývána a aby družstva SOS ustoupila do Hnanic, plížil jsem se s ostatními příslušníky SOS pravým silničním příkopem zpět k Hnanicím až k vysoké mezi, která nás před neustálou palbou německých ordnerů bezpečně chránila.
Celkový záběr na čtvrtý pomník Otmara Chlupa, odhalený v roce 1993. (foto F. Šmákal)
vrch. stržm. četn. Stanislav Křivonožka
(In: Radan Lášek: Jednotka určení SOS 2. díl; Codyprint 2007)