vrch. stržm. četn. Rudolf MOKRÝ
Narozen 24. března 1887, velitel četn. stanice Liptaň, zavražděn tamtéž 22. září 1938.
Narozen 24. března 1887, velitel četn. stanice Liptaň, zavražděn tamtéž 22. září 1938.
stržm. četn. Vilém LEHER
Narozen 29. května 1912, příslušník četn. stanice Liptaň, zavražděn tamtéž 22. září 1938.
Narozen 29. května 1912, příslušník četn. stanice Liptaň, zavražděn tamtéž 22. září 1938.
vrch. resp. fin. stráže Ludvík SVOBODA
Narozen 6. dubna 1899 v Horních Heřmanicích, zařazen na odd. fin. stráže Štundorf, zařazen na odd. fin. stráže Fulštejn, zavražděn 22. září 1938 v Liptani.
Narozen 6. dubna 1899 v Horních Heřmanicích, zařazen na odd. fin. stráže Štundorf, zařazen na odd. fin. stráže Fulštejn, zavražděn 22. září 1938 v Liptani.
doz. fin. stráže František ČECH
Narozen 21. září 1910 v obci Dobřinsko (okr. Mor. Krumlov), zařazen na odd. fin. stráže Rusín, zavražděn 22. září 1938 v Liptani.
Narozen 21. září 1910 v obci Dobřinsko (okr. Mor. Krumlov), zařazen na odd. fin. stráže Rusín, zavražděn 22. září 1938 v Liptani.
doz. fin. stráže Inocenc DOSTÁL
Narozen 17. prosince 1910 v Michnově (okr. Litovel), zařazen na odd. fin. stráže Fulštejn, zavražděn 22. září 1938 v Liptani. Těla všech zavražděných z četnické stanice Liptaň byla henleinovci odvezena z území ČSR a zahrabána u zdi městského hřbitova v Leobschütz v Pruském Slezku.
Narozen 17. prosince 1910 v Michnově (okr. Litovel), zařazen na odd. fin. stráže Fulštejn, zavražděn 22. září 1938 v Liptani. Těla všech zavražděných z četnické stanice Liptaň byla henleinovci odvezena z území ČSR a zahrabána u zdi městského hřbitova v Leobschütz v Pruském Slezku.
Dne 22. září 1938 jsem v poledních hodinách objížděl služebním autem jednotlivá družstva v pohraničí krnovského okresu, abych zjistil situaci. Navštívil jsem i četnickou stanici v Liptani. Na všech
okolních domech v obci už vlály prapory s hákovým křížem nebo se znakem SdP. Na stanici jsem mluvil s Mokrým, Svobodou, Leherem a Čechem. Stěžovali si, že situace je velmi napjatá a že nikdo neví,
jak to všechno skončí.
Týž den večer okolo 18. hod. liptaňstí ordneři strhli krumpáčem z nádražní budovy tabuli s českým textem Liptaň a nahradili ji tabulí s německým nápisem Liebenthal. Vedoucí skupiny henleinovců v
Liptani František Selig se svým bratrem Alfredem, tiskař Karel Reichel, řezník Görlich a další místní členové SdP začali rozdělovat zbraně a náboje (pistole Walther a parabolpistole na 20 ran), které
byly již předtím tajně dopraveny na území republiky z Německa. Poté asi stohlavý dav táhl k četnické stanici, kde bylo družstvo SOS. Velitel stanice Mokrý, když zjistil blížící se ozbrojený dav,
chtěl telefonicky přivolat pomoc. Zjistil však, že telefonní spojení je již přerušeno.
Mezitím přijížděli k obležené budově stanice na motocyklu dozorci Vítězslav Hofírek a Inocenc Dostál z družstva Fulštejn. Němečtí vzbouřenci se je snažili strhnout z motocyklu a odzbrojit. Třeskly rány a tři z rozzuřeného davu ozbrojených ordnerů – Karel Metzke, Johann Kristek a Alois Müller – doplatili na přepadení četnické stanice svými životy. (Nedalo se později přesně zjistit, zda přitom použil Dostál granát nebo pouze střelnou zbraň.) Po tomto zákroku přidal Hofírek plyn a zbytek cesty k četnické stanici se proměnil v bojiště. Seskočili z motocyklu a přískoky si razili cestu. Stačili ještě vběhnout do budovy a přibouchnout za sebou dveře. Vběhli do nejzadnější místnosti. Ale to už propuklo peklo. Ordneři vnikli do budovy a stříleli jako šílení. O život přišlo všech šest příslušníků SOS v Liptani. Padli v boji proti přesile několika desítek zfanatizovaných nacistů. Splnili do písmene slova přísahy obránců vlasti...
Mezitím přijížděli k obležené budově stanice na motocyklu dozorci Vítězslav Hofírek a Inocenc Dostál z družstva Fulštejn. Němečtí vzbouřenci se je snažili strhnout z motocyklu a odzbrojit. Třeskly rány a tři z rozzuřeného davu ozbrojených ordnerů – Karel Metzke, Johann Kristek a Alois Müller – doplatili na přepadení četnické stanice svými životy. (Nedalo se později přesně zjistit, zda přitom použil Dostál granát nebo pouze střelnou zbraň.) Po tomto zákroku přidal Hofírek plyn a zbytek cesty k četnické stanici se proměnil v bojiště. Seskočili z motocyklu a přískoky si razili cestu. Stačili ještě vběhnout do budovy a přibouchnout za sebou dveře. Vběhli do nejzadnější místnosti. Ale to už propuklo peklo. Ordneři vnikli do budovy a stříleli jako šílení. O život přišlo všech šest příslušníků SOS v Liptani. Padli v boji proti přesile několika desítek zfanatizovaných nacistů. Splnili do písmene slova přísahy obránců vlasti...
Doz. fin. stráže Vítězslav Hofírek jako motospojka na motocyklu ČZ 175
Četnická stanice byla umístěna v domě č.p. 261 v horní polovině obce Liptaň. Masakr, který zde rozpoutal 22. září 1938 Alfred Selig, provázela nebývalá brutalita – v místní německé kronice bylo zaznamenáno, že „hýbajícím se tělům bylo zasazeno za účelem zbavení je života mnoho ran z četnických šavlí“. Doz. fin. stráže Inocenc Dostál Vrch. stržm. četn. Rudolf Mokrý Doz. fin. stráže František Čech
Četnická stanice byla umístěna v domě č.p. 261 v horní polovině obce Liptaň. Masakr, který zde rozpoutal 22. září 1938 Alfred Selig, provázela nebývalá brutalita – v místní německé kronice bylo zaznamenáno, že „hýbajícím se tělům bylo zasazeno za účelem zbavení je života mnoho ran z četnických šavlí“. Doz. fin. stráže Inocenc Dostál Vrch. stržm. četn. Rudolf Mokrý Doz. fin. stráže František Čech
Ani opilí a otrlí nacisté se na své dílo zkázy nedokázali dívat déle než několik minut. Zabouchli za sebou dveře a za hulákání táhli při světle pochodní do hospod. Obchodník dobytkem Franz Görlich se
stal hostitelem. Pilo se, řvalo a hajlovalo ve všech šesti liptaňských hospodách až do rána. Pozoruhodné však bylo, že již o 22. hodině téhož večera vychvaloval německý vysílač Breslau liptaňské
soukmenovce, že započali „záslužné dílo“, které je hodné následování i v jiných místech čsl. pohraničí.
Na četnické stanici v Liptani zatím leželo v krvi šest mrtvých vlastenců. Ale Liptaň stále ještě byla součástí Československa. Mrtvé bylo nutné odklidit. V pátek 23. září 1938 brzy ráno byly mrtvoly
obětí převezeny na slámě nákladním autem mlékaře Schäfera za hranice do Německa do nedalekých Hlubčic (Leobschütz). Tam byly později v rohu hřbitova tajně a bez jakékoliv piety pochovány. Nákladní
auto řídil Emil Botke z Liptaně.
Vdova po zavražděném vrchním strážmistrovi Mokrém se později přes německé vyslanectví v Praze dotazovala, co bylo příčinou smrti jejího manžela. Bylo jí stroze odpovězeno, že byl zastřelen na útěku.
V roce 1945 byly ostatky finančníků Františka Čecha a Inocence Dostála po exhumaci převezeny do Československa. V dnešních polských Hlubčicích odpočívají ve společném hrobě vrchní strážmistr Rudolf
Mokrý, vrchní respicient fin. stráže Ludvík Svoboda a strážmistr Vilém Leher. Obětem německého zločinu byl po válce na návsi v Liptani i na společném hrobě v Hlubčicích postaven památník.
prap. četn. Ladislav Solnický
(In: Radan Lášek: Jednotka určení SOS 2. díl; Codyprint 2007)
Pietní vzpomínka bývalých členů SOS u hrobů Mokrého, Svobody a Lehera v polských Hlubčicích v r. 1973
V roce 1947 byl v Liptani odhalen pomník, na němž byla deska se jmény šesti zavražděných a s textem přísahy jednotek SOS: „Přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti, ale do konce se brániti, jak nám káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přísaháme!“
(oba snímky z archivu Muzea v Bruntále)
V roce 1988, při 50. výročí masakru, byla komunisty původní deska liptaňského pomníku zakryta deskou novou, s nápisem „Obětem 1. světové války“. (Komunisté příslušníky četnictva a fin. stráže, tyto
pěšáky demokracie, po celou dobu své vlády nenáviděli a pronásledovali pro jejich apolitičnost a věrnost demokratickým ideálům.) Současně byl v centru obce nad kanalizační jímkou odhalen zcela nový
a výtvarně nevydařený pomník s nápisem „Září 1938-1988. Statečným obráncům vlasti občané okresu Bruntál. Už nikdy fašismus, už nikdy zradu.“