šstržm. četn. Jan HEŘMÁNEK
Narozen v r. 1895, zařazen na četn. stanici Všetaty, v době krize 1938 odvelen na zesílení pohraniční stanice, zavražděn 15. září 1938 v obci Hora sv. Šebestiána. Pohřben v Úněticích u Roztok.
Zemský úřad v Praze (dr. Panýrek) hlásí dne 15. září 1938 o 2. hodině toto: „Hora Sv. Šebestiána – dne 15. září 1938 o 1. hodině v noci pozoroval na náměstí v Hoře Sv. Šebestiána štábní strážmistr
Jan Heřmánek, doprovázený vojínem Laburdou, neznámého cyklistu v ordnerské čepici, který podezřele objížděl městem. Při zastavení cyklisty seskočil tento s kola a počal ihned střílet. Štábní
strážmistr Heřmánek byl zastřelen (ranou do úst ze vzdálenosti jednoho kroku), vojín Laburda byl postřelen do břicha. Dále byl raněn střelou kanc. pomocník z místní policejní expozitury Otto Pešek
do nohy. Pachatel unikl, pohraniční orgány byly vyrozuměny...“
Štábnímu strážmistrovi Janu Heřmánkovi bylo 43 let. Šlo o bývalého legionáře, který byl mimo jiné nositelem Čs. válečného kříže 1918. Heřmánek sloužil na četnické stanici Všetaty a do Krušných hor
byl vyslán před několika dny jako posila. Jeho manželka Marie jej již živého nikdy nespatřila... Neznámý záškodník zasáhl Heřmánka dvěma výstřely. První prošel srdcem, prorazil osmý obratel a
projektil uvízl v těle, stejně tak jako druhý, který zasáhl levý horní lalok plic a prorazil dýchací trubici. Nešťastný četník byl okamžitě mrtev.
Druhý člen jeho hlídky vojín v záloze Antonín Laburda, v civilu zaměstnanec Státního stavebního telegrafního úřadu v Chomutově, měl štěstí v neštěstí. Byl zasažen střelou do břišní dutiny; střela
prošla nejprve prázdnou sumkou na náboje a potom vnikla do těla, kde prostřelila tenké i tlusté střevo. Laburda však zranění po náročné operaci přežil.
Pátrání po Heřmánkově vrahovi vedlo k podezření, že jím je fanatický henleinovec Albín Schaarschmied, který před trestem unikl do Německa. Během války se nacisté s jeho hrdinstvím pochlubili v
kronice Hory Sv. Šebestiána, ale na konci války stránky o Heřmánkově vraždě „kdosi“ vyřízl a zničil...
(Jindřich Marek: Vzdušní donkichoti; Svět křídel 2001)